SLOVO - LOGOS ze Zlatých Hor v Jeseníkách

23. října 2005

Kázání Karla Touška          

 

Já sám až do stáří, až do šedin budu vás nosit. Já jsem vás učinil a já vás ponesu, budu vás nosit a zachráním (vysvobodím). Iz 46,4 /řekl Hospodin/

 

Introit: Ž  126 

Čtení: Iz 46; 2Pt 1,1-11;  L 12,6-7, 32

Úvodem: Bible je knihou po všech stránkách jedinečnou. Tolik vzácných zjevených pravd o Bohu Stvořiteli, o nebi i zemi, o moudrosti jak vykupovat čas, který je nenávratným darem Božím. Těžko sečíst všechna velká a vzácná zaslíbení pro přítomnost i budoucnost. Ručitelem, že budou všechna naplněna a to v Pánu Ježíši Kristu, je sám  Hospodin, Jahve, jehož jméno  má význam: Já jsem včera, dnes i na věky. /Žd 13,8/ Je to opis jména Hospodin „který jest, který byl a který přijíti má.“

l. Od koho jsou ta všechna vzácná a převeliká zaslíbení?

  V knize Izaiáše je tolikrát zdůrazněno, co v našem verši/Iz 46,4: Já sám!. V kapitole 44,6. je to rozvedeno: „ Toto praví Hospodin, král Izraele, jeho vykupitel, Hospodin zástupů: Já jsem první i poslední, kromě mne žádného Boha není.“ A když si otevřeme knihu Zjevení sv. Jana, hned v první kapitole čteme „Blahoslavený kdo čte a kteří slyší. V pozdravu jsou znovu  ta vzácná jména Boží trojice“ a v řadě kapitol jsou zaznamenány velké chvalozpěvy Bohu a Beránkovi. Zj 5,9-14,  7,9-12  19,1-6 atd. A najdeme-li si v konkordanci slovo Hospodin, Hospodin zástupů, lidí i andělů, užasneme, jak  mocně a slavně je oslavován Hospodin /Jahve/ a Boží Syn, náš Spasitel, Pán pánů a Král králů, jako zabitý Beránek, Vítěz nad všemi mocnostmi zla. Proto velkým zaslíbením věřme a přistupujme ve svaté bázni ,ale i upřímné dětinné důvěře k trůnu milosti. Všechna  zaslíbení jsou nám dán, „abychom skrze ně se stali účastnými božské přirozenosti a unikli zhoubě, do níž žene svět jeho zvrácená touha“ 2Pt 1,4 Osmělíme se hledat milost k pokání a znovuzrození s darem jistoty spasení, jakou pak v srdci probouzí a upevňuje Duch sv. Utěšitel.

2. Na koho vztahuje Hospodin svá velká a vzácná zaslíbení?

    V Iz 46,3. máme jednoznačnou odpověď. „Slyšte mě, dome Jákobův, všichni, kdo jste zůstali domu Izraelovu.“ Základní zaslíbení bylo dáno Abrahamovi, praotci vyvoleného národa /Genesis 12,1-3/. Musíme mít stále na mysli a věřit, že každé slovo tohoto zaslíbení má věčnou platnost. Abraham uvěřil Hospodinu a bylo mu to počteno jako spravedlnost.Byl vyzkušen a obstál, prokázal skutkem až do krajnosti při obětování Izáka, že je hoden být nositelem velkých požehnání. Jeho jménem začíná Nový zákon. /Mt 1,1/ Na téže hoře byl po 2000 letech ukřižován náš Pán Ježíš Kristus, syn Abrahamův. Pro Abrahama, který poukazuje až ke Kristově oběti, je zachován celý Izraelský národ a otevřeny dveře pohanům. Každý, kdo uvěří v Pána Ježíše a je znovuzrozen z Ducha svatého, dostává do vínku všechna zaslíbení Kristova ve všech biblických knihách SZ i NZ /2K 1,19-20/. Bděme a modleme se, abychom zůstali mezi „povolanými, vyvolenými a věrnými až do smrti.“  Zj 17,14

3. Vzácné zaslíbení: „až do stáří a šedin vás budu nosit a zachráním.“ Iz 46,4

   Vztahuje se na celé dějiny Izraele až do chvíle, kdy si prožíval těžké zajetí. Zvláště o tom svědčí i poutní žalmy: 124 /o velkém utrpení/ a 126 o radostném návratu. Přemnohá proroctví a zaslíbení i o dnešním Izraeli budou dovršena konečným vysvobozením. I nám pohanům a to bez rozdílu každému, kdo slyší evangelium a věří, platí zaslíbení ze SZ, protože máme jednoho Pána a Spasitele. Pán pokračuje v hledání hříšníků po celém světě. J 3,16. Prvním znamením, že jsme nalezeni i my, bývá nové osobní slyšení Božího slova. Duch sv. nás ujišťuje, že jsme přijali do srdcí Krista a zaslíbení o spasení proměňuje v radostné vyznání Pána Ježíše. Nyní můžeme okoušet, že nás nese jako svou ovci na ramenou. L15,1-7 Od našeho narození platí toto velké zaslíbení i pro stáří a šediny.Právě ve chvíli slabosti a všelijakého trápení, můžeme se vírou chápat takovýchto slov, která nás ujišťují: „Budu vás nosit, já jsem vás učinil, já vás ponesu, a do třetice, budu vás nosit a zachráním.“. /Kaz 12,1-7/ Ani smrt nebude nás moci odloučit od lásky Kristovy. /Ř8,36-39/ O tom nás stále ujišťuje Duch sv. Utěšitel skrze Písmo se stálým pohledem na Pána Ježíše /Žd 12,1.2./, v modlitebném spojení. Víme, že patříme do církve Kristovy, Pán nás dovede i donese, protože se modlil: Otče, které jsi mi dal, chci, kde jsem já, aby i oni byli se mnou, aby hleděli na slávu mou, kterou jsi mi dal…“ J 17,24. Halleluja. Amen.

K.T.