ÚVOD SLOVO POHLEDY HISTORIE POZVÁNKY ODKAZY SLOVÍČKO

 

Současnost  by nebyla bez minulosti


Město Zlaté Hory
 
 
 
   
Ondřejovice
 
 
 
   
Horní a Dolní Údolí
 
 
 
   
Rejvíz
 
 
 
   
Poutní místa

Poutní kostel Panny Marie Pomocné

Kaple sv. Anny

Kaple sv. Rocha

   
   
   
   
 

Město Zlaté Hory (do roku 1948 Zuckmantel, Cukmantl) se 4600 obyvateli leží v severovýchodní části okresu Jeseník na hranici s Polskem. Ke Zlatým Horám patří dříve samostatné obce Horní a Dolní Údolí, Ondřejovice a Rejvíz. Území o celkové rozloze 86 km2 je z větší části tvořeno Zlatohorskou hornatinou s nejvyšším vrcholem Příčnou horou (975 m n.m.). 70 % území je pokryto lesy. Samotné město (420 m. n.m.) je ze tří stran obklopeno horami a ze čtvrté sem zasahuje polská nížina. Z řek, které zde i pramení, můžeme jmenovat Zlatý potok (Prudnik), Olešnici a Černou Opavu.


Ondřejovice - obec, která patří od roku 1964 ke Zlatým Horám, leží na trase Zlaté Hory - Mikulovice. Poprvé je uvedena roku 1263 pod latinským názvem Villa Andree, později německy Endersdorf. Ondřejovice byly od svého vzniku rytířským statkem (alod). Ten často měnil majitele a tak můžeme jmenovat roku 1504 Františka Těšínského z Levenberka, pak rod Schoffů, rod Maltitzů do roku 1714 a pak rod Jerinů. Při rozdělení Slezska roku 1742 připadla část obce za říčkou Olešnicí Prusku.


Horní a Dolní Údolí - Jsou největší rekreační oblastí na zlatohorsku. Do roku 1960 samostatná obec Horní a Dolní Údolí přešla pod správu Zlatých Hor. Původní slovanský název, Horní a Dolní Olešnice, je uváděn v polovině 15. století. V průběhu 17. století zde byl hamr na výrobu méně kvalitního železa, mincovna a huť na výrobu vitriolu. Horní Údolí bylo hornickou obcí, kde se ve středověku nacházelo největší ložisko zlata na území současného zlatohorska (Starohoří). Odborníci tvrdí, že se zde zlato dobývalo hlubinně již ve 13. století.


Rejvíz - K turisticky nejzajímavějším místům zlatohorska patří Rejvíz (od roku 1964 pod správou Zlatých Hor). Tato nejvýše položená obec ve Slezsku (780 m n.m.) se rozkládá na náhorní planině s rozlehlými loukami, které jsou obklopené lesy. První zmínka o obci je z roku 1687 pod jménem Reihwiesen (řada luk).


 Poutní kostel Panny Marie Pomocné - kostel se nachází na východním svahu lesy pokryté Příčné hory, jež je poznamenaná staletou hornickou činností, která se nám připomíná takřka na každém kroku. Ke kostelu se dostaneme odbočením ze státní silnice Zlaté Hory - Heřmanovice. V roce 1990 vznikla iniciativa pro obnovu poutního místa a již 22. 2. 1993 bylo vydáno ve Zlatých Horách stavební povolení na postavení nového kostela. Architektonickou studii vytvořil nedávno zesnulý arcibiskupský architekt Tomáš Černoušek z Olomouce. Sbírkami se podařilo získat dostatek finančních prostředků na zahájení i dokončení stavby v hodnotě 27 miliónu korun. Již 23. 9. 1995 byl nový kostel posvěcen olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem, 17. 8. 1996 pak poutní dům, 16. 8.1997 ambity a čtyři zvony a 10. 5. 1998 mozaikový obraz Panny Marie. Více se dozvíte o vzniku kostela, o pokusech o jeho záchranu za totality, o jeho záměrném zničení trhavinou a buldozery na webových stránkách poutního kostela - Panna Marie Pomocná.

K prohlížení si můžete vybrat také anglický, německý nebo polský jazyk.

©LOGOS ZH 2005